Komló (Komlói Járás)
Komló je město v Maďarsku v župě Baranya. Je správním střediskem stejnojmenného okresu. Název znamená chmel. Město se rozkládá na ploše 46,55 km² a žije zde obyvatel, z nichž jsou 93,4 % Maďaři. Komló je 45. největší maďarské město a druhé největší město župy Baranya. Město je obklopené vrcholky pohoří Mecsek; samo se nachází v jeho severní části. Nejbližším větším městem je Pécs.
V okolních vesnicích byly nalezeny pozůstatky osídlení z doby existence Římské říše. Na jednotlivých kopcích stály také římské strážní věže.
Již ve středověku se zde nacházela vesnice. Její rozvoj umožnila těžba uhlí, která zde odstartovala v poslední dekádě 19. století. Těžba byla zahájena v roce 1892 a do první hlubinné šachty sfárali dělníci v roce 1898.
Komló je relativně novým městem. Postaveno bylo z velké části po druhé světové válce jako hornické město pro potřeby ubytování místních horníků; v Komló byly nalezeny ložiska uhlí, které se maďarský stát rozhodl ve velké míře využít. Po Tatabányi byl druhým největším městem svého typu v zemi. Statut města získala původní osada, která procházela v prvních poválečných letech rozsáhlou transformací, v roce 1951. O tři roky později byly ke Komló připojeny okolní vesnice (Kisbattyán, Mecsekfalu, Mecsekjánosi). Místní doly se staly dodavatelem pro těžký průmysl v Dunaújvárosi (tehdy Sztalinvárosi).
Původní vesnice byla přetransformována na střed rozsáhlého města. To se rozvíjelo také i v oblasti místního nádraží v údolí potoka – dnes se zde nachází sportovní centrum, radniční náměstí a městská knihovna. Lidé bydlí v obytných souborech na sídlištích na svazích okolo potoka, které přiléhají k hlavní třídě Lajose Kossutha v údolí potoka. Nejprve vznikaly oblasti s bytovými domy (např. okolo náměstí Zrínských srovnatelná např. s některými českými (československými) městy 50. let (Havířov apod). Panelová sídliště byla postavena až později, dále od středu města (Kakastelep, Szilvás). Místní část Dávidföld západně od středu Komló se rozvinula jako oblast s rodinnými domy.
V roce 1956 zde revoluční události a politické změny získaly silnou podporu místního obyvatelstva.
Vzhledem k útlumu těžby a postupnému zavírání dolů v 80. a 90. letech 20. století zde byla náročná ekonomická transformace a především vysoká míra nezaměstnanosti. Roku 2000 zde byla těžba uhlí definitivně ukončena. Následně bylo zbouráno místní seřaďovací nádraží a na jeho místě vyrostla nová průmyslová zóna.
V okolních vesnicích byly nalezeny pozůstatky osídlení z doby existence Římské říše. Na jednotlivých kopcích stály také římské strážní věže.
Již ve středověku se zde nacházela vesnice. Její rozvoj umožnila těžba uhlí, která zde odstartovala v poslední dekádě 19. století. Těžba byla zahájena v roce 1892 a do první hlubinné šachty sfárali dělníci v roce 1898.
Komló je relativně novým městem. Postaveno bylo z velké části po druhé světové válce jako hornické město pro potřeby ubytování místních horníků; v Komló byly nalezeny ložiska uhlí, které se maďarský stát rozhodl ve velké míře využít. Po Tatabányi byl druhým největším městem svého typu v zemi. Statut města získala původní osada, která procházela v prvních poválečných letech rozsáhlou transformací, v roce 1951. O tři roky později byly ke Komló připojeny okolní vesnice (Kisbattyán, Mecsekfalu, Mecsekjánosi). Místní doly se staly dodavatelem pro těžký průmysl v Dunaújvárosi (tehdy Sztalinvárosi).
Původní vesnice byla přetransformována na střed rozsáhlého města. To se rozvíjelo také i v oblasti místního nádraží v údolí potoka – dnes se zde nachází sportovní centrum, radniční náměstí a městská knihovna. Lidé bydlí v obytných souborech na sídlištích na svazích okolo potoka, které přiléhají k hlavní třídě Lajose Kossutha v údolí potoka. Nejprve vznikaly oblasti s bytovými domy (např. okolo náměstí Zrínských srovnatelná např. s některými českými (československými) městy 50. let (Havířov apod). Panelová sídliště byla postavena až později, dále od středu města (Kakastelep, Szilvás). Místní část Dávidföld západně od středu Komló se rozvinula jako oblast s rodinnými domy.
V roce 1956 zde revoluční události a politické změny získaly silnou podporu místního obyvatelstva.
Vzhledem k útlumu těžby a postupnému zavírání dolů v 80. a 90. letech 20. století zde byla náročná ekonomická transformace a především vysoká míra nezaměstnanosti. Roku 2000 zde byla těžba uhlí definitivně ukončena. Následně bylo zbouráno místní seřaďovací nádraží a na jeho místě vyrostla nová průmyslová zóna.
Mapa - Komló (Komlói Járás)
Mapa
Státní území - Maďarsko
Maďarská vlajka |
Maďarsko je mnoha lidmi vnímáno jako země lázní, vína, ostrých jídel a specifického jazyka. Dnešní tvář Maďarska vznikla kombinací mnoha vlivů, jak z původního domova Maďarů na Uralu, tak nejrůznějších vlivů evropských, a to jak z oblastí západních, více však z oblastí na jihovýchod od země, zvláště během dlouhé doby, kdy byla značná část Uherska obsazena Osmanskou říší. Asi nejtypičtějším znakem původu Maďarů je jejich jazyk. Maďarština, která patří k ugrofinské jazykové skupině, je vzdáleně příbuzná několika jazykům, kterými se mluví na severu a severovýchodě Evropy (finština, estonština, komi aj.). Nejpodobnější jazyky se dochovaly ve zbytcích v ruském Chantymansijském autonomním okruhu na západní Sibiři. Maďaři, vedení Arpádem, přišli do Evropy koncem 9. století. Od té doby jsou Maďaři a jejich Maďarsko nedílnou součástí Evropy. Novodobé dějiny Maďarska jsou například těsně spjaty s českými, slovenskými, rakouskými i balkánskými dějinami.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
HUF | Maďarský forint (Hungarian forint) | Ft | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
HU | Maďarština (Hungarian language) |